Měřická technika a pomůcky pro archeology

Měření při archeologickém průzkumu

Archeologie zkoumá pozůstatky lidské činnosti z minulosti, ze kterých se pak snaží vyvodit nejen pravděpodobný stav společnosti dané doby, ale i souvislosti, které ovlivňují i naši současnost a ze kterých se můžeme poučit i dnes. Nicméně představit si výkonného archeologa jen jako člověka s rýčem, lopatou a kartáčkem není jistě spravedlivé. Při archeologickém průzkumu je kromě drobné a lopotné ruční práce a citu pro hledání artefaktů nutné i studium dosavadních vědeckých poznatků o příslušném historickém období a o zkoumané lokalitě a bezchybná a přesná katalogizace nálezů objevených v terénu.

Právě při zaznamenávání míst nálezů se zvláště v poslední dekádě začíná i v archeologii prosazovat moderní měřící technika. Pomocí současných měřických přístrojů jako jsou totální stanice či GNSS systémy může archeolog velmi rychle a především přesně určit polohu jednotlivých nálezů a tu pak zakreslit do podrobné mapy lokality.

Měření při přesné lokalizaci archeologických nálezů

Totální stanice

Totální stanice se využívá pro polohové měření v archeologii. Výstupem měření jsou souřadnice X, Y, Z.
GNSS systémy

Moderní GNSS systémy využívají celosvětové satelitní sítě GPS, GLONASS, GALILEO a BEIDOU pro přesné určení polohy.
Letecké snímkování

Letecké mapování je moderní a rychlý způsob získávání informací o přesné poloze zájmových bodů a objektů v terénu.
Pásma

Měřické pásmo je základní pomůcka pro měření vzdáleností či rozměřování lokality při vykopávkách.
Laserové dálkoměry

Laserový dálkoměr je moderní ruční zařízení pro přesné měření vzdáleností.
Měřící tyče a latě

Měřické latě a tyče jsou pevná teleskopická měřidla pro měření vzdáleností a výšek v interiérech.
Nivelační přístroje

Nivelační přístroj je tradiční a oblíbený přístroj pro měření výšek a výškových úrovní.

Archeologie potřebuje spolehlivé a přesné měření polohy

Podobně jako i u ostatních oborů, bylo ještě před pár lety možné určovat polohu archeologických nálezů pouze lokálně a s nepříliš vysokou přesností. Základní pomůckou archeologa bylo při vykopávkách pásmo, pomocí kterého se celá lokalita rozměřila do mnoha menších území a polohy vlastních nálezů pak byly určeny v souvislosti každého z těchto menších území. Vzhledem k obtížnosti a vysoké pracnosti takového měření (různé výškové úrovně sousedících lokalit, zdi, stavby apod.) nebyla přesnost a spolehlivost výsledné mapy příliš vysoká.

Dnes je možné pro přesné určení polohy i v archeologii využívat moderní měřickou techniku, která byla dříve spojována především s geodety. Na otevřené lokalitě je dnes pravděpodobně nejjednodušší a i nejrychlejší využívat pro měření GNSS systémy (GPS), které dokáží ihned (v řádu vteřin!) určit souřadnice polohy s vysokou přesností. V místech, kde není možnost měřit pomocí GNSS se pak uplatní totální stanice, což je přístroj pro geodetické měření. Zvláště užitečné jsou pro archeologii totální stanice, které v sobě mají integrován fotografický přístroj, protože slouží nejen k měření, ale současně i k dokumentaci naleziště.