GNSS systémy
GNSS systémy - budoucnost mezi námi
GNSS (Global Navigation Satellite System) je označení pro každý satelitní systém, který využívá síť satelitů a pomocných pozemních stanic s celosvětovým pokrytím a umožňuje uživatelům přesné určení jejich geografické polohy. Přijímač umístěný v blízkosti zemského porchu přijímá informace (zakódované signály) ze satelitů a je schopen výpočíst svoji přesnou 3D polohu. Přesnost určení polohy se liší dle použité technologie; jiná technologie je určena pro přesné geodetické měření, jiná pro sledování pozemní dopravy, pro turismus, letectví atd. Všechny GNSS systémy (družicové navigační systémy) využívají pro výpočet polohy tzv. triangulaci, pomocí které probíhají výpočty lokalizující polohu. Vždy je nutné získat tyto informace z několika různých satelitů, minimálně však ze čtyř, ve stejném časovém okamžiku.
V současné době jsou v plném provozu čtyři globální GNSS systémy: americký GPS, ruský GLONASS, evropský GALILEO a čínský BEIDOU. Celkový počet aktivních satelitů všech GNSS systémů, které právě obíhají Zemi, není konstantní; některé se nevyužívají, navíc se staré satelity stahují a nové se zase vypouštějí. V současné době jich je celkem aktivních více než sto.
Kromě globálních satelitních systémů existují ještě regionální družicové systémy, indický regionální nezávislý navigační družicový systém IRNSS, který poskytuje služby v Indii a v blízkém okolí a japonský QZSS, který zlepšuje výkon globálních systémů GNSS v oblasti Asie a Oceánie.
Navíc ještě existují regionální sítě pozemních stanic a satelitních systémů, které zvyšují přesnost a spolehlivost GNSS v daném regionu. Tyto systémy se obecně nazývají SBAS a v jednotlivých regionech mají svoje vlastní názvy. Příkladem může být EGNOS (European Geostationary Navigation Overlay Service) v Evropě, WAAS (Wide Area Augmentation System) v USA či MSAS (Multi-functional Satellite Augmentation System) v Japonsku.
Hlavní využití GNSS systémů
Počáteční využití prvních GNSS systémů (GPS a o něco později GLONASS) bylo především ve vojenství. Nicméně poměrně brzy byl systém GPS uvolněn vládou USA i pro civilní účely a podobným způsobem byl posléze pro stejné využití uvolněn i systém GLONASS. Dá se předpokládat, že díky miniaturizaci a stále lepšímu výkonu se budou GNSS zařízení stále více prosazovat i v životě každého člověka a to i v oblastech, pro které původně nebyly konstruovány.
V současné době se GNSS systémy využívají v mnoha oblastech průmyslu či běžného života jednotlivců. Jedním z tradičních oborů, ve kterém se GNSS systémy používají, jsou geodetické práce a tvorba map. Využití GNSS techniky v geodézii představuje bezesporu revoluci ve způsobu geodetického měření. Dnes je možné GNSS systémy využívat nejen pro vlastní měření a vytyčování v terénu, pro mapování velkých území, ale i pro účely GIS, pro letecké snímkování (fotogrametrie), přesné obdělávání půdy, atd.
Špičková GNSS sestava pro RTK s kontrolérem Android
GNSS přijímač Zenith60 IMU pro rychlé a spolehlivé měření RTK. Rychlost obnovování polohy 5 Hz, 555 kanálů pro sledování satelitních signálů. Aktivní signály GPS, GLONASS, GALILEO i BEIDOU v základní konfiguraci.
Zenith60 IMU má maximální odolnost vůči vodě i prachu (IP 68) a nárazuvzdornou konstrukci, která tento přijímač ochrání i při pádu z výšky 2 m na zem. V zařízení je integrována inerciální jednotka (IMU), která umožňuje měření a vytyčování s nakloněnou výtyčkou až do sklonu 60 ° od svislice.
